|
|
Sociální sítě jako zdroj symbolického kapitálu
Latislavová, Aneta ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato studie se zaměřuje na identifikaci motivací uživatelů pro používání platforem sociálních sítí a otázku vnímání jejich aktivity jako zdroje symbolického kapitálu. Práce také nabízí pohled na chování jedinců na sociálních sítích a názory na fenomény s nimi spojenými. Empirická část je provedena formou smíšeného výzkumu, ve kterém jsou jevy detailněji zkoumány pomocí rozhovoru a následně dotazníkovým šetřením. Práce identifikuje klíčové faktory pro motivaci a aktivitu uživatelů a sleduje a jak si je sami vysvětlují. Analyzuje vzájemnou sociální interakci mezi uživateli a její důležitost pro online i off-line komunikaci. Součástí studie je i mapování vlivu influencerů na jejich sledovatele a vnímané pozitivních a negativních aspektů jejich aktivity. Práce se zaměřila také na to, jak respondenti reagují na přerušení online komunikace a jaké dopady to má na jejich duševní zdraví.
|
|
|
"Hmyzí královna v říši neobvyklých pochoutek": Zážitkový turismus, jídelní festivaly a soukromé ochutnávky v perspektivě sociokulturní antropologie
Matušínská, Radka ; Slavková, Markéta (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o tom, jak jsou konceptualizovány neobvyklé pochoutky z pohledu sociokulturní antropologie, konkrétně v kontextu subdisciplíny antropologie jídla. Neobvyklými pochoutkami jsou myšleny takové pokrmy, které se z našeho pohledu zdají být netradiční a unikátní, ale také šokující či vnímané jako "bizarní". Skrze komplexní zachycení zkušenosti jednotlivce při celém procesu konzumace těchto pokrmů bude interpretováno, co pro něj tato zkušenost znamená, jaké jsou pro ni motivace a jak je následně zvýznamňována v rámci sebeprezentace. Dále bude zkoumáno, jakou mají neobvyklé pochoutky roli v rámci poznávání cizích zemí a zda jsou nositeli kulturního a symbolického významu.
|
|
| |
|
|
Crossfitové tělo, habitus a životní styl
Malíková, Gabriela ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je habitus a životní styl spojený s praxí crossfitu. Teoreticky vycházím z koncepcí habitu tří autorů. Prvním je Marcel Mauss, který habitus definoval jako soubor naučeného zejména fyzického, jednání, získaného s ohledem na kulturní podmínky. Druhý autor, Pierra Bourideu, pak habitus pojímá obecněji jako soubor fyzických, mentálních a sociálních pozic a dispozic, který je na jedné straně sociální strukturou produkován, zároveň ji však utváří. Za použití termínů jako "pole" nebo "kapitál" vnáší Bourdieu habitus do souvislosti se vkusem a kulturní spotřebou sociálních tříd. Třetí autor, jímž se inspiruji, Loic Wacquant, ve svém výzkumu zdůrazňuje roli tělesného kapitálu a prostředí tělocvičny při utváření habitu. Prostřednictvím analýzy dat vytvořených etnografickou a částečně autoetnografickou metodou s návaznými výzkumnými rozhovory práce odpovídá na následující výzkumné otázky: Jak vypadá crossfitová habitus? Jakými mechanismy se reprodukuje? S jakým životním stylem a kulturními preferencemi crossfit souvisí a o čí volnočasovou aktivitu se jedná?
|
|
|
Prostorová dimenze systémového rasismus v Myrtle Beach
Trhlíková, Magdalena ; Orcígr, Václav (vedoucí práce) ; Cuker, Ivan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Prostorová dimenze systémového rasismu ve městě Myrtle Beach se zaměřuje na udržování sociálních a ekonomických nerovností v rámci systémového rasismu mezi příslušníky afroamerické komunity ve městě Myrtle Beach, USA. Konkrétně sleduje promítání systémového rasismu do prostorové dimenze města. Práce využívá jak statistická data ze sčítání lidu v USA, tak i biografické rozhovory s příslušníky afroamerické komunity. Data pomáhají odkrýt nerovnosti afroamerické komunity v porovnání s bílými Američany, a to zejména na základě map zachycujících ekonomické a sociální charakteristiky obyvatelstva v Myrtle Beach. Biografické rozhovory se zaměřily na identifikaci mezních či rozhodujících situací, které ukazují vliv systémového rasismu na život Afroameričanů, dále na vysvětlení rasismu a nerovností a rovněž i na diskriminaci v rámci prostoru města. Práce pracuje s hypotézou historického podmínění nerovností, které spolu s nastavením sociálního systému ovlivňují jednání a životní rozhodování afroamerické komunity ve městě Myrtle Beach i celkové fungování města. Klíčovým konceptem pro pochopení a definování nerovností je prostorový kapitál i další druhy kapitálu vycházející z Bourdieho teorie. Výsledky výzkumu potvrdily, že se systémový rasismus ve městě Myrtle Beach projevuje...
|
|
| |
|
|
Crossfitové tělo, habitus a životní styl
Malíková, Gabriela ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je habitus a životní styl spojený s praxí crossfitu. Teoreticky vycházím z koncepcí habitu tří autorů. Prvním je Marcel Mauss, který habitus definoval jako soubor naučeného zejména fyzického, jednání, získaného s ohledem na kulturní podmínky. Druhý autor, Pierra Bourideu, pak habitus pojímá obecněji jako soubor fyzických, mentálních a sociálních pozic a dispozic, který je na jedné straně sociální strukturou produkován, zároveň ji však utváří. Za použití termínů jako "pole" nebo "kapitál" vnáší Bourdieu habitus do souvislosti se vkusem a kulturní spotřebou sociálních tříd. Třetí autor, jímž se inspiruji, Loic Wacquant, ve svém výzkumu zdůrazňuje roli tělesného kapitálu a prostředí tělocvičny při utváření habitu. Prostřednictvím analýzy dat vytvořených etnografickou a částečně autoetnografickou metodou s návaznými výzkumnými rozhovory práce odpovídá na následující výzkumné otázky: Jak vypadá crossfitová habitus? Jakými mechanismy se reprodukuje? S jakým životním stylem a kulturními preferencemi crossfit souvisí a o čí volnočasovou aktivitu se jedná?
|
|
|
"Hmyzí královna v říši neobvyklých pochoutek": Zážitkový turismus, jídelní festivaly a soukromé ochutnávky v perspektivě sociokulturní antropologie
Matušínská, Radka ; Slavková, Markéta (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o tom, jak jsou konceptualizovány neobvyklé pochoutky z pohledu sociokulturní antropologie, konkrétně v kontextu subdisciplíny antropologie jídla. Neobvyklými pochoutkami jsou myšleny takové pokrmy, které se z našeho pohledu zdají být netradiční a unikátní, ale také šokující či vnímané jako "bizarní". Skrze komplexní zachycení zkušenosti jednotlivce při celém procesu konzumace těchto pokrmů bude interpretováno, co pro něj tato zkušenost znamená, jaké jsou pro ni motivace a jak je následně zvýznamňována v rámci sebeprezentace. Dále bude zkoumáno, jakou mají neobvyklé pochoutky roli v rámci poznávání cizích zemí a zda jsou nositeli kulturního a symbolického významu.
|
|
|
Manifestace diskursivních hierarchií ve spotřebě a jejich proměna v kontextu finanční krize
Šrám, Kristián ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tahal, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jakým způsobem spotřebitelé vyjednávají svoji sociální pozici prostřednictvím spotřebních praktik. Teoreticky je práce opřena o sociálně-konstruktivistická východiska a předpokládá, že realita je sociálně konstruovaná a sestává z neustále vyjednávaných významů, což implikuje, že studované fenomény jako spotřeba a sociální pozice jsou studovány v symbolických a kulturních kontextech, jež je konstituují. Metodologicky je práce ukotvena v kvalitativním výzkumu a v rámci výzkumu spotřebního chování se hlásí k výzkumnému proudu consumer culture theory. Mezi hlavní zjištění patří závěry, že pohled na konkrétní spotřební praktiky je ovlivněn sociální pozicí spotřebitele, přičemž platí, že vyšší vrstvy jsou více reflexivní. Nicméně hranice sociální pozice nejsou pevné, což umožňuje jejich překročení. Toho lze dosáhnout reinterpretací sociální pozice, kde byla pozorována opozice diskursu neoliberalismu a diskursu egalitarismu, jež se stávaly základními strategiemi obhájení vlastní sociální pozice. Druhou možností je překročení ekonomických hranic kulturním rozhledem a prostřednictvím spotřeby demonstrovat, že kulturní kapitál je důležitější než kapitál ekonomický. V českém prostředí však zatím neexistuje obecný konsensus ohledně výkladu toho, co je kulturní kapitál, což vytváří větší prostor pro vyjednávání vlastní sociální pozice.
|
host ::
RSS.